Victoria and Albert Museum (Victoria & Albert Museum)
Victoria and Albert Museum (často zkracováno na V&A) je muzeum specializované na aplikované a dekorativní umění. Nachází se na rohu Cromwell Gardens a Exhibition Road v londýnském obvodu Kensington a Chelsea.
Bylo založeno roku 1852 jako South Kensington Museum, po úspěchu velké výstavy roku 1851. Jejím prvním ředitelem byl sir Sir Henry Cole, spolupořadatel velké výstavy, který získal některé exponáty z této akce pro sbírky muzea. Původně kolekce muzea obsahovala jak umělecké tak i vědecké předměty a bylo založeno proto, aby návštěvníkům předvedla exponáty z obou oborů.
Roku 1913 byly vědecké sbírky vyčleněny a vytvořily základ Science Museum. Od té doby plnilo muzeum roli jednoho z největších muzeí dekorativního umění. Roku 1899 bylo na počest královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta přejmenováno na Victoria and Albert Museum. Od 80. let 20. století je muzeum oficiálně označováno jako Victoria and Albert Museum, the National Museum of Art and Design.
Muzeum obsahuje rozsáhlé sbírky evropského, indického, čínského, korejského a islámského dekorativního umění. Obsahuje výstavní sály pro sochy, sklo, bižuterii, brnění, zbraně, kostýmy, textilie, hudební nástroje, tepané železo, barevné sklo, ozdobné kovové předměty, keramiku, nábytek, architekturu, fotografie, akvarely britských umělců a mnoho dalších předmětů.
Jednou z výrazných částí muzea je Cast Court, sál s výškou dvou poschodí, v němž se nachází množství sádrových soch. Dominantu tvoří replika Trajánského sloupu v původní velikosti, který je zkrácen, aby se vešel do místnosti. V dalším sále se nachází různé práce italských renesančních sochařů, včetně repliky Michelangelova Davida v původní velikosti.
V muzeu se také nachází britská národní sbírka soch, včetně Berniniho fontány s Neptunem a Tritonem a Tři grácie od Antonia Canovy.
Budova muzea se rozkládá na ploše 45 000 m², obsahuje 145 výstavních sálů a 4 milióny předmětů.
Od 22. listopadu 2001 je vstup do muzea volný.
Sbírka obsahuje více než 500 000 snímků z rané doby fotografie, nejstarší obraz je z roku 1839. Galerie exponáty a výstavy různě obměňuje.
Sbírka zahrnuje práce mnoho fotografů z historie, jako například: Fox Talbot, Julia Margaret Cameron, Clementina Hawarden, Gustave Le Gray, Benjamin Brecknell Turner, Frederick Hollyer, Samuel Bourne, Roger Fenton, Man Ray, Henri Cartier-Bresson, Ilse Bing, Bill Brandt, Cecil Beaton (muzeum vlastní přes 8000 jeho negativů), Don McCullin, David Bailey, Jim Lee nebo Helen Chadwick; až po umělecká fotografická díla 21. století.
Bylo založeno roku 1852 jako South Kensington Museum, po úspěchu velké výstavy roku 1851. Jejím prvním ředitelem byl sir Sir Henry Cole, spolupořadatel velké výstavy, který získal některé exponáty z této akce pro sbírky muzea. Původně kolekce muzea obsahovala jak umělecké tak i vědecké předměty a bylo založeno proto, aby návštěvníkům předvedla exponáty z obou oborů.
Roku 1913 byly vědecké sbírky vyčleněny a vytvořily základ Science Museum. Od té doby plnilo muzeum roli jednoho z největších muzeí dekorativního umění. Roku 1899 bylo na počest královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta přejmenováno na Victoria and Albert Museum. Od 80. let 20. století je muzeum oficiálně označováno jako Victoria and Albert Museum, the National Museum of Art and Design.
Muzeum obsahuje rozsáhlé sbírky evropského, indického, čínského, korejského a islámského dekorativního umění. Obsahuje výstavní sály pro sochy, sklo, bižuterii, brnění, zbraně, kostýmy, textilie, hudební nástroje, tepané železo, barevné sklo, ozdobné kovové předměty, keramiku, nábytek, architekturu, fotografie, akvarely britských umělců a mnoho dalších předmětů.
Jednou z výrazných částí muzea je Cast Court, sál s výškou dvou poschodí, v němž se nachází množství sádrových soch. Dominantu tvoří replika Trajánského sloupu v původní velikosti, který je zkrácen, aby se vešel do místnosti. V dalším sále se nachází různé práce italských renesančních sochařů, včetně repliky Michelangelova Davida v původní velikosti.
V muzeu se také nachází britská národní sbírka soch, včetně Berniniho fontány s Neptunem a Tritonem a Tři grácie od Antonia Canovy.
Budova muzea se rozkládá na ploše 45 000 m², obsahuje 145 výstavních sálů a 4 milióny předmětů.
Od 22. listopadu 2001 je vstup do muzea volný.
Sbírka obsahuje více než 500 000 snímků z rané doby fotografie, nejstarší obraz je z roku 1839. Galerie exponáty a výstavy různě obměňuje.
Sbírka zahrnuje práce mnoho fotografů z historie, jako například: Fox Talbot, Julia Margaret Cameron, Clementina Hawarden, Gustave Le Gray, Benjamin Brecknell Turner, Frederick Hollyer, Samuel Bourne, Roger Fenton, Man Ray, Henri Cartier-Bresson, Ilse Bing, Bill Brandt, Cecil Beaton (muzeum vlastní přes 8000 jeho negativů), Don McCullin, David Bailey, Jim Lee nebo Helen Chadwick; až po umělecká fotografická díla 21. století.
Mapa - Victoria and Albert Museum (Victoria & Albert Museum)
Mapa
Státní území - Spojené království
 |
 |
| Vlajka Spojeného království | |
Významné kultury vznikaly na území dnešní Británie od neolitu. Důkazem je monument Stonehenge v jižní Anglii. Ve 4. století před n. l. přišli do země Keltové. V 1. století n. l. velkou část země ovládla Římská říše a zřídila zde svou provincii zvanou Britannia, která existovala do 5. století. Poté se země zmocnily germánské kmeny zvané souhrnně Anglosasové, kteří od 8. století čelili nájezdům Vikingů. Anglosasové pak podlehli Normanům, potomkům Vikingů, Franků a pořímštěných Galů ze severu Francie. Jejich invaze vedená Vilémem Dobyvatelem roku 1066 spojila Anglii s Normandským vévodstvím. Asi o sto let později tím byl umožněn vznik anjouovské říše dynastie Plantagenetů na obou stranách Lamanšského průlivu. Angličtí králové sice državy ve Francii postupně ztratili, podařilo se jim však ovládnout Wales a Irsko. Jindřich VIII. Tudor roku 1534 uvedl na Britské ostrovy reformaci a založil státní anglikánskou církev. Roku 1603 skotský král Jakub I. Stuart zdědil anglický trůn; později roku 1707 byly oba státy zákony o unii spojeny do Království Velké Británie. Anglická občanská válka (1642–1651) a slavná revoluce (1688) upevnily moc parlamentu a vedly k vytvoření konstituční monarchie. Británie se stala přední námořní, obchodní a koloniální velmocí, což v 18. a 19. století podpořila i průmyslová revoluce, která zde vznikla: byly tu zdokonaleny například tkalcovský stav a parní stroj a vynalezena parní lokomotiva. Americká revoluce (1776) a osamostatnění Spojených států sice Velkou Británii oslabily, přesto se v 19. století za dlouhé vlády královny Viktorie stalo Britské impérium největším a nejmocnějším státem světa. Ve 20. století byla Británie v obou světových válkách na straně vítězů, její koloniální říše se však rozpadla a roku 1922 se osamostatnila i Irská republika.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| GBP | Libra šterlinků (Pound sterling) | £ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| EN | Angličtina (English language) |
| CY | Velština (Welsh language) |